HuSä

Gurthar - ale ja som len investigativny skeptik takze , sa snazim pripustat ale zatial sam neverim
ZRudi - kniha Maklu ja partiturou Necronomiconu ale neva  :P

 :P neoplazuj sa mi, hrozí mi ban

proste neverím NEVERIM v necronomicon a NEVERIM v "magiu" a NEVERIM v NEBEZPECNE knihy. nazvyte si to aj flame, ale ked niekto napiše niečo o nebezpečných knihach, prve čo ma napadnu knihy u Prachetta... YA BASTA...

a tak isto aj necronomicon. neexistuje. len to, čo HP vymyslel, vyšlo zo starej mytologie... ale to len nečo okopčil. Tak, ako JRR okopčil seversku a anglosasku mytologiu.. nič viacej, nič menej..

Tyr, čakam na vydavatelov ana tie časti necronomiconu, čo maš ty...

ZRudi :  slubil som - dodam

Neveris? Never! Ani ja neverim co nevidim ale nepochybujem kym som tiez nie stopro isty a stale som sa pochybach ... rad by som keby si mi to nejak poprel lebo zatial patram sam  :P

Tu nieco z historien nekronomiconu pre upresnenie udajov :


Dle Lovecrafta i jiných zdrojů měl Necronomicon být sepsán v 8. století v Damašku Arabem Abdul Al Zahredem, šíleným básníkem ze Sanna'a v Jemenu, který žil v době umajjádských kalifů kolem roku 700 n. l. Slovo Al Azíf používali arabové pro označení nočního zvuku, vydávaného hmyzem, jež pokládali za kvílení démonů. Al-Hazred strávil několik svých let sám v poušti Roba Al-Khaliyeh, které se také říká prázdné místo. Podle pověstí je tato poušť obývána sluhy zla, démony a zrůdami smrti. Podle tvrzení Al-Hazreda, on sám navštívil bájný Irem a město Pillar, ale až pod ruinami jistého bezejmenného pouštního města, ůdajně nalezl letopisy a díla, rasy jež byla starší než lidská. Posléze se stal uctívačem neznámé síly, kterou nazýval Yog-Sothoth a Cthulhu. Poslední léta svého života strávil v Damašku, kde také napsal Al-Azif. Zemřel (?) roku 738 n.l. a podle vyprávění, byl před velkým počtem svědků, chycen a sežrán neviditelným monstrem.

Roku 950 n.l. poté kdy ho získaly různými cestami všichni významní okultisté a filozofové té doby, byl tajně přeložen Theodorem Philetasem z Constantinopole do řečtiny pod názvem Necronomicon. Ro latinský překlad, který byl 2x vytištěn - jednou v 15. století švabachem (zřejmě v Německu) a podruhé v 17. století (pravděpodobně španělsky).  Roku 1228 ho Olaus Wormius přeložil do latiny, tento výtisk pak vyšel tiskem nejprve v 15. století a pak v 17. století. Originál Necronomiconu byl ztracen už v dobách Wormia (později zanikl v plamenech, během minulého století v San Francisku, nejasný počet tajných kopií). Oba překlady (latinský i řecký) byly papežem Řehořem IX roku 1232 zakázány. Jen zlomkovitě byl pořízen anglický překlad, jenž zhotovil okultista John Dee.

V 15. století vyšel ve švabachu v Německu.

V 16. století vyšel řecký text v Itálii.

V 17. století španělské překlady latinského textu.

Řecká kopie byla zaznamenána, při spálení knihovny salemského muže v roce 1692. Z latinských textů existuje překlad z 15. stol. v Britském muzeu, ale ten je držen pod zámkem. Překlad ze 17. stol. je v Bibliothegue Nationale v Paříži. Další je ve Widenerově knihovně v Harvardu a v knihovně Miskatonské university v Arkhamu, stejně jako v knihovně University v Buenos Aires.

Počet existujících kopií je nejasný. Podle zvěstí má překlad z 15. stol. ve sbírce jistý americký milionář. Nejistá je zpráva, že část řeckého překladu z 16. stol. měla salemská rodina Pickmanových, ale ta zřejmě zmizela s umělcem R.U. Pickmanem, jenž beze stopy zmizel roku 1926. Existence knihy, jako takové, je popírána autoritami všech klasických církví.

,,A potom vzhliadol voskovu tvar Lorenzy leziacej pri Belbovych nohach. Vedla nej videl stojaceho Pierra, drziaceho cervenu cepel, ako najprv zvolal Enfin, le sacrifice de humain!. Potom ho videl otocit sa do lode a potom pevnym hlasom prevolavat: “I’a Cthulhu! I’a S’ha-t’n!"
-- U. Eco, Foucaultovo kyvadlo, Hod, CXIII.


-----------------
V roku 1968 sa pocas pobytu v Prahe nahodou dostal ku knihe Abbeho Valleta nazvanej Le manuscript de Dom Adson de Melk, traduit en francais d'apres l'edition de Dom J. Mabillon (Aux Presses de l'Abbaye de la Source, Paris, 1842). Tato kniha, doplnena skromnymi historickymi pramenmi bola podla jej tvrdenie prekladom rukopisu zo 14. storocia, objaveneho v klastore v Melku. Zial, prichod sovietskych vojsk mal za dosledok stratu tohto rukopisu. Autor, okuzleny strasnym pribehom Adsona z Melku, sa rozhodol po tomto dokumente patrat. Na zaklade odkazu na pramen (Vetera analecta, sive collectio veterum aliquot opera... sa dostal do kniznice St. Genevieve, ale tamojsie Vetera analecta ziadny pribeh Adsona z Melku neobsahovali.

O dva roky neskor vsak autor narazil v Buenos Aires na kastilsku verziu knizocky Mila Temesvara O pouziti zrkadiel v hre zvanej sachy. Islo o preklad velmi vzacneho gruzinskeho originalu a na velky udiv sa v nom nachadzali citacie z Adsonovho rukopisu. Zial, pramen sa neodkazoval na Abbe Valleta, lez na Athanasia Kirchera.[...]

To co jsem za dobu mého výzkumu zjistil o pravém Necronomiconu, naleznete právě zde. Variantou Necronomiconu, patrně jedinnou jenž si činí nárok na originalitu, vychází ze sumerské, asyrsko-babylónské a částečně také ze starohebrejské a arabské mytologie a démonologie. Ta ovšem mohla být rozluštěna až po rozluštění klínového písma v polovině 19. století. Minimálně jedna část textu, která obsahuje kolekci exorcismů, je nepochybně pravá a vyšla jako seriózní vědecké pojednání (Die Assyrische Beschworungsserie Maqlu nach den Originalen Museum herausgegeben), k původním textům ovšem přibyla část neautentická (tzn. není fikcí, ovšem nebyla vědecky ověřena), tzv. nám již známé „Svědectví šíleného Araba“. Anglický překlad byl údajně pořízen dle řeckého originálu. Nakladatelství na prosby čtenářů o předložení originálu reagovalo takto:

„...originál rukopisu není ve vlastnictví editora ani vydavatele. Obdrželi jsme pouze právo přeložit a vydat toto dílo s tolika doplňky a vysvětlivkami, jak bylo potřeba, nikoli ale právo předložit rukopis ke kontrole veřejnosti. Litujeme toho, zároveň ale cítíme, že toto rozhodnutí může být správné v souvislosti s nebezpečnými signaturami, které toto obsahuje … Proto z bezpečnostních důvodů nemůžeme vyhovět žádostem o ukázání originálu Necronomiconu… ”

Takže nyní víme, že za jedinnou vědecky ověřenou částí je tzv. Kniha Maklu (též Maqlu) a zbytek je velmi diskutabilní.

Odkial inak pochadza posledny citat? Ake to bolo vydavatelstvo?

tak toto som čital aj ja... ale... hehehe... to nieje dôkaz

alef0 - nepodarilo sa mi zatial zistit

ZRudi - a co by si bral ako dokaz , pripadne skus to nejak popriet ked mas takto diskografne zachytenu historiu necronomiconu

Nechcem vam skakat do reci, ale v predpredoslom prispevku su v ,,podpise" spominane Vetera analecta a O pouziti zrkadiel v hre zvanej sachy (inak je to sparafrazovany uvod k Menu ruze).. Umberto Eco spomina v svojej inej publikacii, ze nejaki nestastni talianski novinari sa pojali hladat tuto knihu po knizniciach sveta. Ktovie preco ju nenasli, mozno preto, ze nejestvovala.

Spominane literarne tance okolo Necronomiconu mi silne pripominaju postmodernisticke finty.  -- jednou temer typickou je spominanie knih, ktore nikdy nejestvovali -- samozrejme s ich dokladnou historiou (prikladov je kopa: napr. Borgesova poviedka Tlön, Uqbar, Orbis Tertius, zmienene Vetera analecta, Baudolinove vymyslanie knih). A kedze moji oblubeni kamarati ako onen Jorge a Hubert su povestni tym, ze E. A. Poe a H. P. Lovecraft su ich castym zdrojom inspiracie, dovolil by som si povedat, ze Lovecraft teraz sedi niekde na mraciku a strasne sa rehoce.

Ale tesim sa na nazov toho vydavatelstva. (Mimochodom, ta historia o Sialenom Arabovi pochadza odkial? Dufam, ze ju vsetci svorne neodpisuju od Lovecrafta, to by totiz bolo dost diletantske).

Jednu kopiu ceskeho prekladu, pravdepodobne pochadzajucu z 20. storocia, ma vo svojej zbierke aj slovensky okultista vystupujuci pod pseudonymom Nightfall, ktory je ochotny ju bezuplatne poskytnut pripadnym zaujemcom (samozrejme v suvislosti s nebezpecnymi signaturami, ktore obsahuje, nepreberam ziadnu zodpovednost za nasledky, sposobene citanim)  :P

tak ja mam doma Book of Nod, a hoci nadherne a famozne napisana, je to sranda... takže tak.

tyr: dôkaz? hocijaky potvrdenyVEDCAMI, ne pseudoakožeindianajones "vedcami"
alebo na vlastne oči...

priklaňam sa k Alefovi a teorii o vymyslenom Necrone... a tak aj o šialenom Arabovi Mustafovi Bin Ladinovi (alebo ako že sa volal)

nič v zlom, ale o par sto rokov sa bude na Zemi hladať bájne Waterdeep...

V ziadnom pripade si nemyslim ze by sa teraz kdesi H.P: smial na ludoch z oblakov according to his povahe.
V pripade ze si nieco domyslel - pretoze on sam necronomicon cital a zrejme len dotvaral - to bral tak ako svoje diela a autori hororu takeho paranoidneho kalibru ako H.P. si nebudu robit parodiu na svoju tvorbu.
Ostava este oskusat ritualy a cestovania aby sa overila autenticita udajov a pri potvrdeni tejto domnienky by sa zmenilo aj kopec inych veci ohladom vnimania sveta ako takeho

Dobre, tak upustime od predstavy H. P. Lovecrafta (skratka H. P. mi neodbytne pripomina Harryho Pottera :-)) na oblaciku.

Co sa tyka odskusavania ritualov: neverim, ze to niekto neurobil. Azda len vysledky prislusny tester nechce zverejnit len preto, ze prosty lud je nehodny ich vzhliadnutia?

Inak, preco by H. P. (Lovecraft) mal citit potrebu dotvarat toto dielo? Co sa tym malo dosiahnut? (to nie je vyryvacna otazka, ja sa seriozne zo zvedavosti pytam).

Ja by som rad videl nejake odkazy, URL, adresy, na nejake dalsie zdroje, ktore plusminus nevyvracaju teoriu, ze Saleny Arab nie je H. P. (Lovecraft, of kórz) -- lebo uz preslapujeme na mieste.

Peas.

No , mozno to dielo dotvaral z dalsich pramenov ku ktorym sa dostal a ako vravim mozno ho len reprodukoval v "bezpecnej podobe"

link , kde najdete vela dobrych veci  http://cody.tibby.sk/magie/necronomicon/index.htm

K tym pokusom - je mozno ze vysledky sa nezverejnuju pre bezpecnost okolia , ale akor si nemyslim ze by nadseny adept nezverejnil svoje uspechy - to najskor pri nejakych skusenych evokatoroch
Je dost mozne , ze v knihach co obiehaju svet su zmenene udaje i mena a mozno aj texty zaklinani aby neboli schopne privolat to , co bolo primarne ich ucelom